Záhřeb
Záhřeb (chorvatsky: Zagreb, něm. Agram) je hlavní město Chorvatska. Má zhruba 800 000 obyvatel a leží na úpatí pohoří Medvednica, severně od řeky Sávy, v severozápadní části země, v historickém Chorvatsku blízko slovinských hranic. Město je sídlem vlády, parlamentu a arcibiskupství, je zde několik vysokých škol. Je důležitým dopravním uzlem (železniční a dálniční křižovatka) mezi Jaderským mořem a střední Evropou.
Chorvatský Záhřeb tvoří historické jádro, totiž Horní město a Kaptol, a mladší Dolní město. Malebný Gradec (Horní město) patří k nejlépe zachovaným historickým centrům v Chorvatsku. Směrem na východ, za údolím potoka Medveščaku, je rovněž středověký Kaptol s gotickou katedrálou. Dnes nejživější část města, Dolní město, vzniklo od poloviny 19. století mezi nádražím a historickými městy. Po Druhé světové válce k nim přibyl Nový Záhřeb, totiž sídliště na pravém břehu Sávy..
Historicky nejvýznamnější je Horní město, kde sídlí Vláda Chorvatska a parlament a kde stojí gotický kostel Sv. Marka s erby Záhřebu, Chorvatska, Dalmácie a Slavonie na střeše z barevných glazovaných tašek. Zatímco tato část Záhřebu je významná hlavně z turistického hlediska, Dolní město je hlavně centrem kulturním, obchodním a společenským. Jeho živé třídy doplňují velká náměstí, pojmenovaná po významných osobnostech chorvatské historie (Bána Jelačiće, krále Tomislava), i významné budovy školské, či kulturní.
Gradec a Kaptol spojuje Kamenná brána (chorvatsky Kamenita vrata) ze třináctého století s poutní svatyní s obrazem Panny Marie, který odolal požáru v roce 1731. Horní město s Dolním spojuje také více než sto let stará lanová dráha. Trasa, na které její modré kabinky překonávají výškový rozdíl 30 metrů, je totiž dlouhá jen šestašedesát metrů a jízda z jednoho konce na druhý netrvá ani minutu.
